Není mistr jako mistr

Čas anglických týmů se opět naplnil. Do čtvrtfinálových bojů v Lize mistrů se probojovala všechna anglická mužstva a ostatní evropské velmoci mohou pouze tiše závidět. Je to důsledek faktu, že anglická liga je v Evropě nejlepší nebo je to pouze ‚čistá náhoda?‘

Nejspíš nikdo se nepřikloní k variantě, že by se jednalo o ‚shodu okolností‘ nebo náhodu. Vždyť anglické týmy opanovaly finále Ligy mistrů v posledních třech ročnících, dvakrát Liverpool a jednou Arsenal. A podobně tomu bude nejspíš i letos, jelikož v poslední osmičce nejlepších najdeme jak Kanonýry, tak i Blues, Rudé ďábly a Reds.

Ale vraťme se k osmifinálovým bojům. Lyon zkrátka není tím Lyonem jako před několika lety, kdy budil rozruch zejména v kolonce vstřelených branek. V souboji šampiónů francouzské a anglické ligy jsme se sice nedočkali výborného fotbalu, ovšem Manchester United zahrál přesně to, co potřeboval. A ani zdaleka ještě nepředvedla své umění útočná trojice Ronaldo – Rooney – Tévez, která zcela jistě ještě neřekla v Lize mistrů poslední slovo.

‚Hvězdný‘ Real Madrid nadále tápe. AS Řím se ukázal jako nepřekonatelný soupeř, kterého Bílý balet jistě trochu podcenil. Řím je mnohými považován za černého koně celé soutěže a po vyřazení Realu budou mít Giallorossi ještě větší odhodlání a touhu po velkém úspěchu, zvlášť když tým táhne zkušený borec jakým je Totti a Italové zůstali posledním zástupcem Apeninského poloostrova v soutěži.

AC Milán titul neobhájí a neobhájí ho zaslouženě. Letos padla na tým Carla Ancelottiho deka a Arsenal celkem jasně ukázal, že dravé mládí může porazit i obrovskou zkušenost, jakou milánský celek disponuje. Inter se stále nemůže prosadit na evropské scéně. Letos mu sice nechyběli kvalitní výkony, ovšem Nerazzurri srazila disciplína. Materazzi se ukázal jako hráč, který v důležité chvíli selhal a to už zřejmě neunesl ani trenér Mancini, který zvažuje, že na konci sezony opustí lavičku Interu.

Barcelona ukázala, že v Lize mistrů je jako ryba ve vodě. S přehledem si pohlídala postup přes Celtic a i když ztratila hvězdičku Lionela Messiho, na hřišti působí jako opravdový šampion, který v rozhodující chvíli ví přesně, co zahrát. Chelsea se sice střetla s relativně slabším soupeřem, přesto ukázala, že má velmi kvalitní obranu a její další soupeři budou nejvíc řešit problém, jak rozlousknout tento tvrdý oříšek.

Sevilla je sice velký klub s množstvím zkušeností z Poháru UEFA, ale mezi absolutní špičku se zatím počítat nemůže. Velmi přijatelný výsledek z Turecka doma nezvládla a ani její střelci se v rozhodujícím penaltovém rozstřelu příliš nepředvedli. Naopak Fenerbahce mělo velkou vůli i morální sílu a ve čtvrtfinále rozhodně nebude jen paběrkovat.

Porto stále doplácí na nepřesvědčivou hru na venkovních hřištích. Plné Dragao sice v odvetě se Schalke 04 věřilo v obrat, domácí si tradičně vypracovali množství šancí, ale nakonec selhali v pokutových kopech, kde si vylámali zuby na vynikajícím gólmanovi Neuerovi. Škoda, ale Porto jistě dostane šanci znovu za rok.

Anglie má ve čtvrtfinále šanci potvrdit, že je jasnou evropskou velmocí. Ať už se ve však střetne kdokoliv, jedno je předem jasné – zvítězí opravdový mistr.

[12.3.2008 - Jiří Štádler l Foto: skysports.com]