Kouč Vyšehradu: V klubu jsou schopní lidé. Věřím, že budeme fungovat na takové úrovni, abychom 2. ligu udrželi

Vzhledem k jedenáctibodovému manku by si na jejich triumf v ČFL před startem druhé poloviny sezony vsadil málokdo. S prvním jarním kolem ale Vyšehrad nastartoval parádní stíhací jízdu, náskok vedoucích Záp úplně zlikvidoval a kolo před koncem soutěže si po deváté tříbodové výhře v řadě zajistil první místo a s tím spojený postup. O důvodech, které stojí za návratem Slavoje po čtyřech letech do druhé ligy, náročnosti přechodu z amatérské do profi soutěže i ambicích pro příští sezonu jsme si povídali s trenérem Romanem Veselým, specialistou na třetí nejvyšší soutěž. Muž s žižkovskou či varnsdorfskou minulostí dokázal ČFL vyhrát už potřetí.

Jak náročná cesta k triumfu v ČFL vedla?

„Cesta to byla trnitá a bolestná, protože pokud jsme chtěli pomýšlet na nejvyšší příčky, museli jsme loni v létě mužstvo kompletně přebudovat. To vždycky bolí, spousta hráčů musela odejít. Začali jsme stavět tým, který bude mít ambice, sílu a bude konkurenceschopný.“

To se vám evidentně povedlo. V čem jste měli oproti vašim konkurentům v boji o čelo navrch?

„Podařilo se nám sestavit hodně ofenzivně laděné mužstvo, navíc měli jsme víc hráčů schopných dát gól než v jiných týmech, které jsou stavěné víc silově a soubojově. Řekli jsme si, že soupeře chceme přehrávat, hrát po zemi, dostávat do hry rychlé hráče, chodit ve větším počtu do zakončení a nespoléhat třeba jen na náhodou standardní situaci. Sestavili jsme herní a rychlý tým, což bylo podle mě rozhodující.“

Na jaře jste upravili tréninky a přípravu tak, abyste byli v případě postupu připravení a konkurenceschopní. To se také muselo projevit...

„Šlo bezesporu o jeden z hlavních důvodů, proč se nám nakonec podařilo vyhrát. Jako další důvod byl uvedl zimní příchod několika nových a kvalitních hráčů, kteří zase pomohli zvýšit konkurenci v týmu. Přišel nejen nový gólman, ale vlastně i celá obrana. Změn proběhlo dost, ale byly ku prospěchu. I zmíněná trénovanost určitě sehrála svoji roli, ve většině zápasů jsme dominovali. Mužstvo si sedlo a fungovalo.“

Během zimní přestávky jste přivedli i Ondřeje Švejdíka, zkušeného stopera, který má za sebou i zahraniční angažmá. Jak hodnotíte jeho přínos?

„V zápasech to bylo, myslím, jasně vidět. Je typem konstruktivního stopera, v rozehrávce nám hodně pomohl. Míč dokázal přesně a adresně odehrát v každý moment, i ve složitých situacích. Musím říct, že hrál s naprostým přehledem. Je vidět, že svého času šlo o nadstandardního hráče. Stal se součástí nové obrany, která hrála ve stejném složení v podstatě celé jaro. To byl spolu s brankářem základ. Na podzim jsme měli obranu hodně rozházenou, teď se to ustálilo, což bylo také velmi důležité.“

Jak těžké pro vás bylo pomýšlet na první místo, když jste měli v polovině sezony jedenáctibodovou ztrátu?

„Abych řekl pravdu, tak po podzimu bylo hodně složité přemýšlet o tom, že budeme na konci první. Chtěli jsme ale určitě špici hrát. V kabině jsme si dali nějaký cíl s tím, že chceme ztrátu postupně krůček po krůčku smazávat, aby to v závěru bylo ještě zajímavé. Ale že si ho splníme už kolo před koncem, je skoro až neuvěřitelné.“

Asi jste rádi, že jste si prvenství zajistili už minulý víkend výhrou nad Litoměřickem. Na půdě rozjetého Radotína by vás v závěrečném kole nečekalo nic jednoduchého...

„Je to velká úleva. Radotín je bezesporu silné, dobře vedené a organizované mužstvo. Myslím, že by to pro nás byl - stejně jako na podzim - nesmírně složitý a těžký zápas. Toho jsme si byli vědomi. Jsme o to radši, že to takhle pěkně vyšlo.“

Jako trenér jste vyhrál ČFL už potřetí. V sezoně 2013/2014 jste soutěž ovládl s Kolínem, o rok později s FK Bohemians Praha a nyní s Vyšehradem. Který z triumfů byl nejtěžší?

„Asi právě ten letošní. Doháněli jsme opravdu velkou ztrátu a nikdo nám nevěřil, že to můžeme dokázat.“

Na jaře jste ani jednou nezůstali bodově naprázdno, posledních devět zápasů jste vyhráli za tři body. Stačily by vaše současné výkony i na druhou ligu?

„Rozdíly mezi soutěžemi jsou veliké, srovnáváme amatérskou s profi soutěží. Ve druhé lize funguje úplně jiný režim, trénovanost hráčů. Nechci snižovat kvality třetiligových týmů, ale vyhrát v Jihlavě nebo v Brně je samozřejmě daleko těžší a složitější. Na to už musíte musíte být připravený.“

Podobné to bude asi i s kádrem...

„Pokud se chceme posouvat výš, což jsme nyní udělali, tak musím přijít i posílení. Tým je živý organismus a je normální, že někteří hráči z toho vypadnou a přijdou jiní, kteří výkonnost mužstva posouvají. Myslím si, že takhle se na to musíme dívat i my. Nemůžeme zůstat stát na místě, takhle fotbal nefunguje. Vyhrajete sice nějakou soutěž, ale za týden jeto minulost a vy musíte být připraven na to hrát dál. Jeto každodenní kolotoč a tým se neustále buduje. Děláme postupné kroky a k tomu obměny patří. To je logické.“

Na soupisce máte několik hráčů, kteří na Vyšehradě hostují ze Sparty, Slavie či Dukly. Půjdete touto cestou i nadále?

„Když to trochu přeženu, tak u nás dostávají prostor kluci, kteří jsou ve svých klubech víceméně za odpadlíky. Tady dostali šanci hrát dospělý fotbal, bojovat o něco, naučit se soutěživosti. Teď budou mít navíc možnost zahrát si druhou ligu. Pro mladé hráče, kteří tady jsou, je to obrovský posun. Máme nastavené spolupráce s ligovými kluby a na nás je, abychom toho využívali. Jsem jenom rád, že kluci splnili to, co měli.“

Bude pro vás ve druhé lize hlavním cílem záchrana?

„Je hodně předčasné o tom mluvit. Vyšehrad vyhrál ČFL poprvé v historii, snažili jsme se tým připravovat, ale přecházíme z amatérského do profesionálního fotbalu. Budou se muset udělat další kroky a není na ně moc času. Dělá se všechno víceméně za pochodu. Jsou tady schopní lidé a věřím tomu, že klub bude fungovat na takové úrovni, aby se minimálně v soutěži udržel. S druhou ligou mám zkušenosti, které budu chtít týmu předat, aby to fungovalo.“

Kde všude se hraje třetí liga? Pět nejhezčích stadionů v ČFL