Čelůstka: To, jakým způsobem se tu všichni semkli a táhli za jeden provaz, bylo až neskutečný

Čelůstka: To, jakým způsobem se tu všichni semkli a táhli za jeden provaz, bylo až neskutečný

Čtyřiatřicetiletý stoper po třech letech opouští Letnou a odchází po skončení smlouvy. V rudém dresu pražského klubu odehrál 48 soutěžních utkání. Poslední mistrovský ročník nepomohl svému týmu na hřišti, přesto měl na zisku titulu velký vliv. Kopačky zatím na hřebík pověsit nehodlá a až přijde ten čas, nebude to znamenat, že by se s fotbalem chtěl rozloučit natrvalo, jak naznačil v rozhovoru pro klubovou televizi Sparty.

O svých aktuálních pocitech…

Pocit jsou smíšené. Samozřejmě vnímám to, že tady po nějaké době končím. Tři roky jsou ve fotbale docela doba. Musím říct, že když jsem se s kluky v kabině loučil, tak to pro mě bylo docela emotivní. Čekal jsem to ale, že to na mě takhle přijde. Je to taky tím, že je tu kabina prostě výborná. Ve své kariéře jsem už něco zažil a s porovnáním můžu říct, že tady byla jedna z nejlepších, co jsem zažil.

O svém rozhodnutí…

Rozhodl jsem se a je to pevný. Mám to tak, že když se rozhodnu, tak už je to stoprocentní a neměnný. Vždycky to tak bylo a bude. Teď se soustředím na to, aby mi vydrželo zdraví, protože jsem si vyzkoušel, že je to hlavně o zdraví. Dokud jsem v té situaci nebyl, tak mi ani nedocházelo, jak moc důležitý to zdraví může být. Věřím, že ale vydrží a budu moci ještě nějaký ten rok odehrát na profesionální úrovni.

O nejlepších vzpomínkách…

Nejvíce asi budu vzpomínat na vyhraná derby. To už je tady asi tak nějak dané, že tohle jsou ty největší zápasy. Ve druhé sezóně, co jsem byl tady, jsme dokázali tři derby ze čtyř vyhrát. Ty pocity a oslavy byly nádherné. Určitě mám radost z poslední sezóny. To, jakým způsobem se tu všichni semkli a táhli za jeden provaz, bylo neskutečný.

 O Tomášovi Rosickém a posledním roce ve Spartě…

Musím mu zpětně poděkovat. Vykomunikoval mi odborníka přes achilovky. Odjel jsem tam už úplně bezradný. Už po pár minutách vyšetření mi řekl, že je to na operaci. V tu chvíli mi moc do smíchu nebylo. Vlastně už tehdy jsem věděl, že budu moci být nápomocný jen nějakým způsobem v kabině, nikoliv na hřišti. Snažil jsem se potom co nejvíce koncentrovat na ty kluky a na základě svých zkušeností jim dát ze sebe to nejlepší.  

O své budoucnosti…

Zatím nemám úplnou představu o tom, co budu dělat, až skončím aktivní kariéru. Pravděpodobně si vezmu nějaký čas na to, abych si odpočinul a pořádně promyslel, s čím začnu. Fotbal je ale můj život, hraju ho od svých šesti nebo sedmi let. Dost pravděpodobně by mi mohl po té pauze chybět, takže můj dojem je, že se kolem toho fotbalu budu pak motat i dál.