Čechy podrželi v Arménii sudí. Za to cesta na Hanou prý portugalské arbitry naštvala!

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Internacionál Ladislav Vízek místo toho, aby se za svá prostořeká slova o tom, že šéfka komise rozhodčích FAČR Dagmar Damková nedokáže zkrotit sudí a měla by raději na Strahově vařit kafe, i po utkání kvalifikace MS 2014 v Arménii (3:0) pokačoval ve své „exhibici“. Dagmar se neomluvil, naopak ve čtvrtečním vydání deníku Sport poděkoval „všem, kdo podpořili jeho názor“. Prý jich nebylo málo. Tak mám pocit, že se Vízek na úterní jerevanský duel vůbec nedíval. Nebo měl nějaký problém s televizním obrazem či jinou potíž. Jinak by si musel coby zkušený harcovník všimnout, že za stavu 1:0 pro Čechy podrželi Bílkův tým v kritické chvíli, kdy to „smrdělo“ vyrovnáním, především rumunští arbitři v čele s hlavním Balajem. Nebýt Damkové ve vlivné „silové“ komisi rozhodčích UEFA, nejspíš by takové ohledy na Bílkův výběr nebrali.

Třeba v 71. minutě po Sarkisovově pádu v české šestnáctce se pokutový kop s klidem pískat dal. S tradičním oblíbeným odůvodněním mužů s píšťalkou, že „ke kontaktu v pokutovém území došlo“. Nikdo by ani nemrkl. Stejně jako kdyby Balajův kolega ve stejném období pustil Armény do obrovské šance a přehlédl centimetrový hraniční ofsajd. Stejně to nemohl pouhým okem vidět, odmával to dopředu. A nejspíš rád, protože měl praporek ve druhé půli stále nad hlavou jako výpravčí na hlavním nádraží.

Takhle aktivní by jeho portugalští kolegové v čele z pátečního olomouckého duelu s Dánskem (0:3) asi nebyli. Nedávno jsem kritizoval přeložení duelu, původně naplánovaného do pražského Edenu, do Olomouce. Ono totiž nejde jen o fanoušky. Ale třeba i o zmíněné rozhodčí. S těmi se musí zacházet jako v rukavičkách, jako se šlechtou, zvyklou na nejjemnější zacházení. Jinak vám to druhý den na trávníku ošklivě spočítají.

Luxusní péče ano, jízda po tankodromu ne!

Zkušení zástupci pražských „S“ (a v 80. letech i Bohemians) to při svých minulých úspěšných cestách pohárovou Evropou dobře věděli. Hostiny v Parnasu u Vltavy, vedle kavárny Slavie či návštěvy pánských klubů, luxusní dárečky i luxusní dámy atd., nic se nesmí podcenit.

A co se stalo koncem minulého týdne? Parta portugalských sudích z konce Evropy musela po dlouhém letu přistát v mrazivém počasí v Praze, pak absolvovat „velice příjemnou“ rozdrncanou cestu do Olomouce po tankodromu jménem dálnice D1. A hned po zápase v sobotu brzy vstávat a vyrazit už někdy v šest ráno, aby to po stejné trase stihli do Prahy k odletu domů... Takový výlet vám opravdu skvěle naladí píšťalku! To se pak rázem vytratí i kouzlo šarmantní členky komise rozhodčích UEFA.

Kdyby alespoň mohli Portugalci letět z Vídně či z blízké Bratislavy. Pokud to nejde, je i z těchto strategických důvodů vhodnější hrát v Praze. Ostatně i v minulosti věhlasné týmy souhlasily s přátelským utkání v Česku jen za předpokladu, že se uskuteční v hlavním městě. Jednak je to kvůli kouzlu starobylé Prahy, jednak se „hvězdám“ nechce nikam kodrcat. A to opravdu není nic proti Olomouci, která patří k nejhezčím moravským městům a diváci tu bývají skvělí. I když známé „Bílek ven!“ se nakonec skandovalo i na Hané.

Ano, pravdu mají ti, kteří tvrdí, že se rozhoduje hlavně na trávníku a že by Čechům v pátek proti Dánům nepomohlo vůbec nic. To tak sice, bohužel, asi bude, ale právě u takových klíčových duelů se nesmí nic podcenit. Už proto, že na tom trávníku jsou i rozhodčí. Pak by se třeba Petr Čech nemusel na sudí zlobit, když mu lékaři po nešetrném dánském zákroku sešívali bradu čtyřmi stehy. A tak dále, a tak podobně.

V současném fotbale, navíc při absenci videa, mají rozhodčí mnohem větší vliv, než si chceme připustit. Ostatně i proto byl angažován Němec Wolfgang Stark, aby odřídil sobotní klíčový zápas Gambrinus ligy Sparta Praha – Viktoria Plzeň.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK