Na prohlídce Stínadel: Perský pohár, Mexiko i Růžový panter

[tag]OBSAHUJE VIDEO[/tag] Patří k nejmodernějším stadionem v Česku, fanoušci je ale znají hlavně z té vnější stránky. Jak však vypadají severočeská Stínadla ve chvíli, kdy tiskový mluvčí klubu Martin Kovařík rozevře jejich oponu a nechá fanoušky nahlédnout do míst, kde se psaly klubové dějiny?

V Brně začaly padat góly až po změně stran a Teplice padly

Hned z prvního dojmu je vám jasné, že si fotbalisté Teplic na nedostatečné zázemí rozhodně nemohou stěžovat. Vždyť k dispozici mají třeba tři travnatá hřiště. „Tomu číslo dvě se od vzniku Stínadel říká Mexiko. Těžko říct, jestli vůbec někdo ví, proč tomu tak je,“ podotýká Kovařík a přechází do Síně slávy.

Tedy luxusní místnosti, kde se stvrzují jednotlivé přestupy a jsou zde vystaveny dosud vyhrané trofeje. „Vůbec nejcennější je kopie Perského poháru. Originál je z ryzího zlata a je tak hodnotný, že je uložen v bance,“ popisuje Kovařík.

Tepličtí fotbalisté mají dále k dispozici prostornou šatnu, posilovnu, regenerační mastnost včetně bazénu či sauny i odpočinkové prostory, kde mezi tréninky například sledují televizi. Veškerý komfort jim má sloužit k tomu, aby na hřišti předváděli odpovídající výkony a bavili fanoušky na tribunách.

Vaclík se dotáhl na vedoucí duo

„Často se tu kritizovala návštěvnost, ale já myslím, že až tak špatná nikdy nebyla. Je to o tom, že v osmnácti tisících sedačkách se čtyři až pět tisíc lidí lehce ztratí. Když jich je tu tak deset tisíc, je atmosféra rázem o něčem jiném,“ podotýká mluvčí Teplic a přidává navrch jednu pikantnost.

„Natáčelo se tu pokračování Růžového pantera. Polovina studentů z Teplic zde mělo brigádu jako komparz,“ prozrazuje Kovařík a přidává zajímavá čísla, co se potenciálních příznivců týče.