Recept na vítězství? Začni svůj klub nenávidět

[hot]ZAOSTŘENO NA OSTROVY[/hot] Měli jste vždycky za to, že k úspěchu je potřeba dokonalého souznění klubu a jeho fanoušků? Zapomeňte na to. Anglický Hull City na startu nového ročníku Premier League dokazuje, že ani nepřízeň fanoušků není překážka za výhrami.

Ona zmíněná fanouškovská nenávist nesměřuje ani tak k hráčům na hřišti, nýbrž k majiteli klubu AssemuAllamovi. Příznivci „tygrů“ nemůžou egyptského byznysmena už ani cítit. V jejich očích totiž za poslední roky napáchal v jejich milovaném klubu tolik zla, že se na stadionu už rozhodně nemůže osobně objevit, protože by stěží vyvázl se zdravou kůží.

Prvotní vzdor vyvolala jeho revoluční myšlenka změnit dlouholetý název klubu z Hull City na Hull Tigers – jasně, zní to „američtěji“, snad i originálněji. Jenže u konzervativních Angličanů vyvolal tento návrh pořádné pozdvižení, protože Allam urazil jejich identitu k tradičnímu názvu City. Nejhorší na tom je, že boss Hullu nebral varování ze strany lidu vážně a ještě si z něj tropil legraci. „City, dokud nezemřeme,“ hlásalo heslo zastánců tradičního názvu. „Jestli chtějí, můžou klidně zemřít,“ opařil Allam svojí odpovědí příznivce klubu.

Válka mezi ním a fanoušky se rozpoutala naplno, neuklidnilo ji ani zamítavé stanovisko u Fotbalové asociace na změnu názvu klubu. Allam se po ní urazil a rozhodl se, že klub prodá, novým zájemcům jej v podstatě nabízí už přes dva roky, ale bez úspěchu. Otázka je, jak moc současné běsnění fanoušků (ne)pomáhá nalezení vhodného kupce.

Dusno zatím přetrvává. Soudě při pohledu na přestupový trh, Allam už do klubu moc investovat nehodlá. V prvních dvou zápasech nového ročníku bylo v kádru pouhých třináct fotbalistů, zbytek tvořili junioři. Není se moc co divit, že zkušený kouč Steve Bruce to ještě před startem ročníku sám od sebe zabalil. A zatímco jindy je o uvolněná místa v Premier League převis poptávky nad nabídkou, do Hullu se nikdo nehrne.

Fanoušci zuří. Protesty se projevují vytahováním červených karet pro Allama při zápasech až po graffiti na stěnách klubového stadionu. V atmosféře nenávisti si ale fotbalisté Hullu paradoxně žijí svým vlastním životem. Loni se jim podařilo vybojovat návrat do nejvyšší soutěže a v úvodu letošní sezony představují největší překvapení Premier League. Dva zápasy, dvě výhry, o šest bodů blíž k záchraně (na víc to letos vážně asi nebude).

Všechny trochu děsí blížící se konec přestupového období. Mít třináct hráčů na soupisce je mírně řečeno riziko. Stačí, aby se dva zranili, a tým rázem bude potřebovat aspoň pověstného „dvanáctého hráče na hřišti“. Doslova. Toho podle pořekadla vždy obstarávají fanoušci, ale v případě Hullu…

Negredova reinkarnace nováčkovi svědčí

Jestliže Hull okupuje po dvou kolech Premier League nadmíru lichotivé třetí místo, na šestém se nachází další novic letošního ročníku – Middlesbrough. Klub, který se už několik posledních sezon vehementně snažil o návrat mezi anglickou elitu, nasbíral ve dvou zápasech čtyři body za remízu 1:1 se Stoke City a výhru 2:1 v derby nad Sunderlandem.

Ve všech třech brankách „Boro“ měl prsty útočník Alvaro Negredo, toho času vyhnaný z Manchesteru City. Dát 23 branek v 48 zápasech v sezoně bylo před třemi lety na kalibr týmu Citizens málo, jenže Negredovi se moc nevyvedly ani dva následující roky ve Valencii. Uvadající forvard, vědomý si své klesající výkonnostní křivky, v létě pokorně vzal zavděk i nabídkou z týmu nováčka Premier League. V prvním kole skóroval, ve druhém přihrál na obě branky Cristhianu Stuanimu. A v Middlesbrough si mnou ruce. I když za plat 100 tisíc liber týdně by to měla být od Negreda vlastně samozřejmost…

Druhé kolo vůbec přineslo všem třem nováčkům Premier League stoprocentní bodové zisky. Hráči Burnley, kteří postoupili jako šampion druhé ligy, překvapivě porazili Liverpool 2:0. Což o to, takové překvapení anglická nejvyšší soutěž čas od času nabídne, zápas na stadionu Turf Moor ale představoval tak trochu statistickou anomálii.

Domácí dokázali zvítězit díky pouhým třem střelám, hosté se neprosadili ani jednou z šestadvaceti ran. Ještě víc do očí bijící je rozložení držení míče – fotbalisté Burnley jej měli na kopačkách pouhých devatenáct procent hracího času! Vyznavači čísel museli hodně zapátrat v análech, aby zjistili, že se jedná o nejnižší procento pro vítězný tým od sezony 2003/2004, kdy Anglie začala držení míče sledovat.

Takže vyhrávat lze v Premier League různě. Bez držení míče, nebo bez letních posil. Pravda, třeba v Arsenalu to zatím moc nejde…