Sparťanská naděje: hodně boje a málo fotbalu

Hodně úporných devadesát minut, které v mnohém připomínaly kvalifikační remízu národního týmu v Severním Irsku. Tak vypadal boj sparťanských fotbalistů o naději postoupit do základní skupiny Poháru UEFA na hřišti nevyzpytatelného Dinama Záhřeb. Fotbalu bylo k vidění v Záhřebu skutečně poskrovnu - sparťané svoji hru naprosto podřídili pohárové taktice, zatímco domácí nenašli na defenzivní pavučinu českého vicemistra duchaplnou zbraň.

Pokud vedle výsledku mohl sparťany čtvrteční souboj něčím potěšit, pak dokonale propracovanou defenzivou. Na tu Letenští sázeli už za předchozích koučů Grigy a Bílka, ale Vítězslav Lavička ji dotáhnul k dokonalosti. Za to, co tým kolem rozeného vůdce Řepky v Záhřebu předvedl, by se nemusel stydět ani italský klub v době největší slávy vyhlášeného catenaccia.

Systém se dvěma defenzivními záložníky ve sparťanské podobě dokáže maximálně eliminovat hru právě takových týmů, jako je Dinamo Záhřeb: technicky a kombinačně vyspělých, ale neschopných měnit rytmus hry podle soupeře. "Byl to především skvělý týmový výkon. Na tom bychom měli stavět i v odvetě," označil největší zbraň kapitán Petr Voříšek, který stejně jako v Brně nastoupil na neobvyklém stoperském postu.

Právě tři změny v obranné řadě proti úvodu podzimu mohly naznačovat, že Sparta ubere ze své nepropustnosti. Jenže stal se pravý opak - Kúdela s Hadem na obou krajích svoje úkoly zvládli velmi dobře a Voříšek se na stoperském postu zabydluje, jako kdyby tam hrál odjakživa. Klíčem k neprostupnému obrannému valu byl ale znovu především jeho parťák Řepka a také oba defenzivnější záložníci Kisel s Huškem.

Mnohem hůře se Sparta předvedla dopředu. Před zápasem Lavička mluvil o odvaze, ale ta se s přibývajícími minutami z letenských kopaček zjevně vytrácela. Podle trenéra to bylo dáno tím, že hodně defenzivní práce měli také oba krajní záložníci, ale spíše se zdálo, že hráčům chybí při rychlém přechodu klid, kterým tým udivoval v utkání proti Panathinaikosu v Aténách.

Kulič sice zpočátku argentinského beka Ibaňéze pořádně zlobil, ale ve druhém poločase mu už na rychlostní souboje nezbývalo tolik sil. A u Matušoviče byla až příliš patrná malá rozehranost po nedávném zranění. Řadu nadějných brejků totiž ukončily jeho nepřesné přihrávky, které se ke Slepičkovi nedostaly a týmu vzaly jedinou naději na případný gól.

Na rozdíl od zbývajících dvou českých týmů ale mohli Letenští odlétat k odvetě spokojeni. Remíza, byť bezbranková, totiž nahrává tomu, aby Sparta na domácí půdě vydřela třetí účast v Poháru UEFA za sebou. Pokud letenská obrana zůstane neprostupná jako v posledních zápasech a ofenziva bude nápaditější, její podzimní pouť evropskými poháry končit rozhodně nemusí.

[ 19.9.2008 - ČTK | Foto: Reuters ]