Koller by si rád zahrál v evropských pohárech

Český útočník Jan Koller i v pětatřiceti letech tvrdě maká v přípravě ruské Samary, fotbal ho zase baví a rád by skvělé fanoušky Samary odměnil tím, že s týmem vybojuje účast v evropských pohárech.

Z Kollera podle ruských novinářů vyzařuje velká pohoda a chuť do fotbalu. A to nejen při zápasech, ale i v tréninku. "Je to tak, fotbal mě moc baví. Máme skvělou partu, jsme dobrý tým a projevuje se to i na tréninku. Fotbal je moje vášeň. Užívám si to i v přípravě," řekl Jan Koller, který se s mužstvem připravuje v tureckém Beleku.

Český útočník není zaskočený tím, že zimní pauza v Rusku trvá dlouhé tři měsíce. Dobře o všem věděl od kamarádů z národního týmu a také od současného spoluhráče Jiřího Jarošíka. "Zatím jsme na prvním soustředění, tak mi to dlouhé nepřijde. Konec konců jsme v teple a v Evropě jsou mrazy, tak na co bych si stěžoval. Jediné, co mi vadí je, že jsem na tak dlouho pryč od rodiny," přiznal se český obr.

Připustil však, že z dřívějších angažmá nebyl na dlouhou zimní přestávku zvyklý. "V Dortmundu bylo pravidlem, že jsme v zimě odjeli jednou na deset dní na přípravný kemp a to bylo všechno. Ale jezdili jsme také do Turecka či Španělska," připomíná Koller s tím, že ve Francii zimní pauza spojená se soustředěním nebyla, protože přestávka byla jen velmi krátká.

Každopádně si Koller náramně pochvaluje atmosféru v ruském týmu i práci trenéra Sluckého. "Trenér má na všem ohromnou zásluhu. Dává hráčům svobodu a oni si ho za to váží, nebojí se ho a na hřišti pro něj na oplátku udělají všechno. Během kariéry jsem zažil hodně skvělých trenérů, ale všichni si udržovali od hráčů odstup. Daleko větší než současný kouč," tvrdil útočník, který řekl, že se mu hodně dobře hrálo i pod trenérem Bertem Van Marwijkem z Dortmundu a vzpomínal i na působení v Anderlechtu Brusel.

Právě v Belgii odstartovala Kollerova kariéra ve světovém fotbale. Právě tam se zviditelnil, když odcházel z pražské Sparty, nikdo netušil, jakého klenotu se Letenští zbavují. "Sparta pustila do Lokerenu dva hráče a já jel s nimi, ani jsem si nějak moc nevěřil, že bych mohl uspět. A nakonec jsem tam zůstal. Na začátku jsem ale nehrál, až po změně trenéra přišla moje šance, která mi změnila kariéru. Stal jsem se za rok nejlepším kanonýrem belgické ligy, pak přišel Anderlecht, Liga mistrů. Je fakt, že v Čechách se o mně víc mluvilo až díky úspěchům v Belgii," zavzpomínal na úvodní zahraniční zkušenosti Koller.

A po přesunu do Anderlechtu sláva Jana Kollera opět povyrostla. "Měli jsme velkolepý tým a doma jsme porazili Real Madrid, Manchesetr United i Lazio Řím. Všechno fungovalo, mohli jsme hrát naslepo, a vše se dařilo. S Radzinským to byla úplná harmonie. Byla to klasika, jak má fungovat spolupráce malého a vysokého útočníka. Skvěle jsme se doplňovali," usmál se Koller, který se právě v té době začal těšit důvěře reprezentačního trenéra Karla Brücknera. "Ten mi opravdu věřil. Pod jeho vedením jsem zažil v reprezentaci skvělé časy."

Na připomínku, že ne všechno se povedlo, jako třeba zápas ne posledním EURO, kdy Češi ztratili slibně rozjetý zápas s Tureckem, Koller jen přikývl. "Bohužel. To co se stalo v Ženevě nelze nazvat jinak než katastrofou," uznal útočník. "Klíčovým okamžikem bylo, když Petru Čechovi vypadl míč k nohám soupeře. To bylo hodně nepříjemné."

V tu chvíli Koller věděl jednu věc, že to byl jeho poslední zápas v dresu české reprezentace. Po nevydařeném působení v Norimberku útočník řešil, jak dál. Na stole ležela nabídka z Birminghamu a také ze Sparty. Do Česka se ale ještě vracet nechtěl. "Pak se objevila nabídka ze Samary a na mě příznivě zapůsobil právě trenér Sluckij. Jirka Jarošík mi navíc hodně vyprávěl týmu a jeho ambicích. Proto jsem se rozhodl do Samary jít," vysvětlil útočník, proč dal nakonec Rusku přednost před angažmá v Anglii.

Právě do Premier League by se přitom Koller svou postavou asi náramně hodil. "Když jsem hrál v Belgii, tak jsem o Anglii také přemýšlel a měl jsem nabídku z Fulhamu. Váhal jsem do poslední chvíle, ale nakonec jsem se rozhodl přestoupit do Dortmundu a musím říct, že jsem nikdy nelitoval," řekl Koller. Naopak angažmá ve francouzském Monaku už tolik úspěšné nebylo. "Těžko soudit proč. Jejich mentalita je jiná než u německých hráčů. Oni všechno zkoušejí řešit v útoku individuálně. A já nejsem hráč, který by obešel tři soupeře a dal gól. Já potřebuju, aby na mě hráli a ve Francii to tak nebylo."

Jenže po Monaku přišlo už zmíněné trápení v Norimberku. "Na tohle období bych nejraději zapomněl. To byla největší chyba mé kariéry. Moc se mi o tom ani nechce mluvit," poznamenal útočník. Po nevydařeném německém angažmá se Koller stěhoval do Ruska. "Je to tu samozřejmě v mnohém jiné než v Německu, ale rychle jsem si zvykl a za týden už se docela dobře orientoval. Navíc mám rodinu u sebe, a když odjede do Čech, tak se také nenudím. Chodím s kamarády na bowling nebo na tenis," poznamenal Koller, podle něhož není ani zdaleka pravidlem, že jeho nejbližším kamarádem v týmu krajan Jiří Jarošík. "To je právě to kouzlo našeho týmu. Máme k sobě blízko všichni. Nikde jinde jsem nic podobného nezažil. Jsme skvělá parta. To je asi nejskvělejší věc, co jsem v Rusku našel."

Koller rovněž uznal, že ruská liga je na vysoké úrovni. Zenit a CSKA podle něj už převýšily středoevropskou úroveň. "Jen některé stadiony by mohly být lepší," poznamenal útočník. Na připomínku, že se tento problém týká i jeho Samary, bývalý český reprezentant poznamenal: "Za to ale máme super fanoušky. Ti všechno vynahradí. Musím jim poděkovat za to, jak mě podrželi, když jsem hned na začátku nestřílel góly. Rád bych je odměnil a zahrál si se Samarou v evropských pohárech. Měli jsme však smůlu. Třeba to ale ještě vyjde přes Ruský pohár," vyslovil na závěr velké přání Koller.

[ 21. 1. 2009 - MediaFax | Foto: camapa.ru ]