Hvězdy a zklamání uplynulé Serie A - 2. část

Inter, Juventus, AC a Fiorentina byly na pořadu dne včera. Tentokrát nás v sezonním hodnocení čekají týmy, které zkončily kolem hranice účasti v evropských pohárech. Je pro ně umístění úspěchem nebo zklamáním? A kdo zářil?

Hvězdy a zklamání uplynulé Serie A - 1. část

CFC Janov

Janov dlouho bojoval s Fiorentinou o místo v Lize mistrů, nakonec kvůli vzájemným zápasům neuspěl. U Janova se takový výsledek příliš nečekal, proto má daleko více hvězd než zklamání. Rubinho byl neotřesitelnou jedničkou v brance a potvrdil příslušnost k brankářské smetánce. V obraně skvěle pracovali Matteo Ferrari spolu s Domenicem Criscitem. Oba odehráli většinu zápasů a ukázali svým předchozím zaměstnavatelům, že na špičkový fotbal rozhodně mají.

V záloze je potřeba vyzvednou výkony chorvata Ivana Juriče a samozřejmě Thiaga Motty, který přišel v tichosti z Barcelony a oslnil Itálii tak, že v příští sezoně bude hájit barvy Interu. Největší hvězdou Janova byl ale bezpochyby Diego Milito. I on si 24 brankami vystřílel angažmá v Interu Milán.

Vyložená zklamání v Janově nejsou. Více se čekalo od Modesta, tomu ale sezonu kazila zranění. Moc toho neodkopal ani Vanden Borre, ten je ale příslibem hlavně do budoucna. Daleko více ale měli předvést Ruben Olivera a Raffaele Palladino, kteří byli až příliš ve stínu skvělého Milita.

AS Řím

AS Řím je zřejmě největším zklamáním letošní sezony. Původně chtěli Vlci konkurovat Interu v bitvě o titul, nakonec budou hrát pouze Evropskou ligu. I oni ale mají své hrdiny. Standardně dobře chytal Doni, levou stranu hřiště skvěle zvládl nově příchozí John Arne Riise. Hrdinou obrany byl ale Philippe Mexes, který znovu ukázal, kdo je nejlepším stoperem Serie A.

V záloze překvapil především Matteo Brighi, který spolu s Daniele De Rossim skvěle ovládl střed hřiště a stal se nedílnou součástí základní sestavy. Svůj obvyklý díl přidal i Francesco Totti, přestože nedal tolik branek jako v předchozích sezonách.

Římu se moc nepovedly letní posily. Marco Motta především střídal, Simone Loria ani nestřídal. Zranění sezonu úplně pokazilo Aquilanimu, více se čekalo i od Julia Baptisty, který sice dal devět branek a odehrál většinu zápasů, vůdčí postavou ofenzívy ale nebyl. Jeremy Menez se nedokázal prosadit do základní sestavy, ukázal ale dobrý potenciál do budoucna. Naopak naprosto vyhořel Vincenzo Montella. Nula v kolonce vstřelených branek mluví za vše.

Udinese

Udinese skončilo v konečném zúčtování na sedmém místě, což je bráno jako úspěch. V bráně se o něho zasloužil Samir Handanovič, který byl celou sezonu jasnou jedničkou. Velmi dobré výkony po celou sezonu podával i Mauricio Isla, který spolu s Inlerem a D'Agostinem vytvořili v záloze trojici, kterou by mohl Udine závidět leckterý věhlasnější tým.

Útok zase bez problémy řídili Quagliarella, Floro Flores a Simone Pepe, kteří díky zranění Di Nataleho odehráli většinu zápasů. Antonio Di Natale sice část sezony vynechal kvůli zranění, ale i přesto byl s 12 brankami druhým nejlepším střelcem týmu. Kapitán, jak má být.

Zranění ze hry střídavě vyřazovala stopery Zapatu s Felipem, zklamáním ale byli především výkony Christiana Oboda, který vypadl ze základní sestavy. Více se čekalo i od Fernanda Tissoneho, jinak si v Udine nad špatné výkony hráčů příliš ztěžovat nemůžou.

Palermo

Palermo se po dlouhé době mohlo spolehnout na skvělé a stabilní výkony brankáře. Marco Amelia si v dresu Rosanero znovu řekl o místo v reprezentaci. Velmi dobrou práci v defensivě odváděli Mattia Cassani a Federico Balzaretti, skvěle se ale předvedl především Simon Kjaer. Od mladého dána nikdo nic nečekal, ale Kjaer odehrál většinu sezony v základní sestavě a vedl si skvěle.

Zálohu skvěle řídila dvojice Fabio Liverani, Fabio Simplicio, stabilní složení měl celou sezonu i útok. V něm se skvěle doplňovala dvojice Fabrizio Miccoli, Edinson Cavani. Zvláště Cavani je vzhledem k ročníku narození (1987) obrovským příslibem do budoucna.

Více se čekalo od Igora Budana, toho ale trápila vleklá zranění. V záloze selhal a místo v sestavě ztratil Roberto Guana, stejně jako Giovanni Tedesco. Na lepší výkony má potenciál i Mark Bresciano, ani on ale příliš nezářil v pevné místo v sestavě si nezískal.

Cagliari

Pro Cagliari byla letošní sezona jeden velký úspěch. Tým se opíral o stabilní výkony brankáře Marchettiho, v obraně stabilně hráli Lopez, Pisano i Agostini. V záloze skvěle pracovali především Michele Fini a Daniele Conti a v útoku se pravidelně točili tři útočníci.

Andrea Cossu, Robert Acquafresca i Jeda odehráli přes 30 zápasů a především Jeda s Acquafrescou byli pro obrany soupeře neustálým nebezpečím. Naopak daleko více ze svého umění měli předvést Andrea Lazzari, Davide Astori nebo Carlos Matheu.

Lazio Řím

Lazio je dalším z týmů, které mohli předvést více. To se ale rozhodně nedá říci o některých hráčích. Stephan Lichtsteiner ovládl kraj obrany velmi přesvědčivě, zálohu opět skvěle řídil Cristian Ledesma, který byl zřejmě nejlepším hráčem Lazia v letošní sezoně.

V útoku se točila trojice Panděv, Rocchi, Zárate. Rocchi byl zraněný, ale především Goran Panděv mohl předvést více než devět branek. Největší hvězdou útoku tak byl překvapivě Mauro Zárate, který byl i nejlepším střelcem.

Naopak mnoho toho nepřevedli Mauri nebo Meghni, v obraně zase nepodávali přesvědčivé výkony De Silvestri, Cribari ani Kolarov. Také Juan Pablo Carrizo v bráně nezářil a ke konci sezonu už dokonce přepustil místo Fernandu Muslerovi.

[ 1. 6. 2009 - Zdeněk Leitkep | Foto: goal.com ]