Třetí nováček v Anglii: Vlci z Wolverhamptonu

Nevypočitatelní vlci se po pěti letech vracejí do Premier League a tentokrát by chtěli skončit lépe než posledně, kdy jejich pobyt mezi anglickou elitou trval jen jednu jedinou sezónu. Podaří se jim to?

Představili jsme již tyto nováčky Premier League:
Další nováček na tapetě: Birmingham City
Burnley v Premier League po 33 letech

Něco z historie

V roce 1888 byli Wolves jedním ze zakládajících členů tehdejší Football League. Již o pět let později se radovali z první trofeje, kterou byl po vítězství 1:0 nad Evertonem Pohár FA. Poté sice přišel sestup o soutěž níže, ovšem ani druholigový status nezabránil Wolverhamptonu v roce 1908 v zisku druhého FA Cupu.

Nejúspěšnější období klubu přišlo na řadu po druhé světové válce. Týmu se ujal Stan Cullis, který plynule přesedlal z hráčské do trenérské kariéry. Tu odstartoval v pořadí již třetím FA Cupem, když v roce 1949 Wolves porazili ve Wembley Leicester City 3:1. Všechny tři tituly mistra ligy nasbíral Wolverhampton právě pod trenérem Cullisem – v sezónách 1953-54, 1957-58 a 1958-59. V roce 1960 přidal také čtvrtý, a zatím poslední, FA Cup.

V roce 1964 Cullis u mužstva skončil a další úspěchy se dostavily až pod trenérem Billem McGarrym. Ten „vlky“ v roce 1972 dovedl až do finále Poháru UEFA, kde však podlehl Tottenhamu a o dva roky později slavil po výhře nad Manchesterem City triumf v Ligovém poháru.

Poté však přišel výrazný ústup ze slávy, který poslal Wolves až do čtvrté ligy. Z ní se dokázali vyhrabat až díky financím Sira Jacka Haywarda, který do klubu v roce 1990 vložil zhruba 20 milionů liber na modernizaci stadionu Molineux. V 90. letech klubu několikrát jen těsně utekl postup do Premier League, návratu do nejvyšší soutěže se dočkal až v roce 2003. Působení mezi elitou však mělo pouze jepičí život a po jedné sezóně se poroučel zpět do druhé ligy. Sir Jack Hayward se rovněž po 17 letech rozhodl klub prodat.

Stadion

Název: Molineux Stadium
Otevřen: 1889
Kapacita: 29 303

Trenér

Padesátiletý Michael Joseph McCarthy, kterému nikdo neřekne jinak než Mick, působí na lavičce Wolves od léta roku 2006 jakožto nástupce Glenna Hoddla. Ten mu zanechal značně zpustošený kádr a McCarthy tak musel okamžitě po nástupu do funkce jednat. Vzhledem k nedobré finanční situaci klubu si však mohl dovolit jen laciné hráče nebo práci s mládeží.

Přesto všechno „vlci“ hned v první sezóně překvapili a dostali se až do play-off o postup do Premier League, ve kterém podlehli až West Bromwichi Albion. Sedmé místo v následující sezóně na boje o nejvyšší anglickou ligu nestačilo, ale do třetice všeho dobrého Wolves celou Championship suverénně vyhráli.

Během hráčské kariéry byl obránce McCarthy hráčem s pověstí tvrdého hocha. Ač se narodil v Anglii, díky irskému tatínkovi reprezentoval Irsko. Na MS v roce 1990 pak učinil zadost své pověsti a byl vyhlášen nejčastěji faulujícím hráčem turnaje. Na klubové úrovni prošel Mick postupně Barnsley, Manchester City, Celtic, Lyon a Milwall

V Millwallu načal i svou trenérskou kariéru, ale po čtyřech letech dostal nabídku od irského národního týmu, kterou neodmítl. Po neúspěšných kvalifikacích na světový šampionát v roce 1998 a na EURO 2000 se McCarthy s týmem dostal na MS 2002 v Japonskou a Koreji. Paradoxně právě tento úspěch se stal Mickovi osudným, jelikož během turnaje se ostře pohádal s Royem Keanem a problémy přetrvávající několik měsíců nakonec vedly k jeho odstoupení. Před angažmá u „vlků“ si pak ještě odkroutil tři roky v Sunderlandu.

Hráčský kádr

Kádr „vlků“ se vyznačuje svým mládím, třicátníků tu najdeme opravdu jen poskrovnu. Kouči McCarthymu se podařilo udržet hráče z loňského tažení druhou ligou a před vstupem do zřejmě nejlepší soutěže na světě dostal od vedení dostatek finančních prostředků na nákup potřebných posil.

Wolves měli v loňské sezóně malý problém s brankáři, jelikož mladý Wayne Henessey podával nevyrovnané výkony a Carla Ikemese zase trápilo zranění. I proto se McCarthy rozhodl z Readingu přivést zkušeného Američana Marcuse Hahnemanna, jenž by měl mezi třemi tyčemi ztělesňovat jistotu a kvalitu zároveň.

Obranné čtyřce budou zřejmě vládnout nové posily - Ronald Zubar, který přišel z francouzského Marseille, a Greg Halford, jenž naposledy oblékal dres Sunderlandu. Wolves navíc stále jednají o možném hostování Michaela Mancienneho z Chelsea. A zapomínat se nesmí ani na veterána Jodyho Craddocka, který v případě sloužícího zdraví patří k tahounům defenzívy Wolves.

Rovněž záložní řada doznala kosmetických změn a hrstku mladíků v červenci posílil Srb Nenad Milijaš, od kterého se očekává opravdu hodně. Šestadvacetiletý tvůrce hry by se měl starat o většinu útočných akcí a prokázat, že Wolves boj o jeho podpis s AS Řím či CSKA Moskva nevyhráli zbytečně. Zdatně sekundovat mu pak bude talentovaný Michael Kightly.

Konečné střílení branek by si měli vzít na starosti nejlepší kanonýr loňského ročníku Sylvan Ebanks-Blake a nově příchozí Kevin Doyle. Krýt záda jim bude zkušený skotský forvard Chris Iwelumo.

Pohyb v kádru

Přišli: Nenad Milijaš (Crvena zvezda Bělehrad, 2,6 milionu liber), Marcus Hahnemann (Reading, zadarmo), Kevin Doyle (Reading, 6,8 milionů), Andrew Surman (Southampton, 1,25 milionu), Greg Halford (Sunderland, 2,1 milionu), Ronald Zubar (Marseille, 2,7 milionu)

Odešli: Lewis Gobern (MK Dons, zadarmo) Liam Hughes (uvolněn)

Výsledky v přípravě

Perth Glory – Wolverhampton 0:1
North Queensland Fury – Wolverhampton 1:2
Walsall – Wolverhampton 0:1
Bristol City – Wolverhampton 2:0
MK Dons – Wolverhampton 1:0
Doncaster Rovers – Wolverhampton 1:1
Scunthorpe United – Wolverhampton 2:4
Wolverhampton - Real Valladolid 0:2

Verdikt:

Wolves byli v loňském ročníku takřka suverénní a vyjma jednoho krizového období prakticky neměli soupeře. Kouč McCarthy navíc kádr vhodně posílil a to ve všech řadách. Pokud jeho svěřence nepostihne nějaká dlouhodobá výsledková mizérie, neměli by si s opětovným pádem do druhé ligy dělat příliš velké starosti a boj o záchranu sledovat z bezpečné vzdálenosti. Případná krize by však mohla mladý a nezkušený tým "vlků" přijít hodně draho.