Vaclík měl z pohovorů s Hřebíkem a Haškem velmi dobrý pocit

Bývalý brankář reprezentace do 21 let Tomáš Vaclík v úterý přestoupil z Viktorie Žižkov do pražské Sparty, kde se chce poprat o místo jedničky mezi tyčemi. Vaclík přiznal, že angažmá na Letné je pro něj obrovským skokem v kariéře.

"Vždycky, když jsem někam přišel, tak jsem to neměl jednoduché. Tohle je pro mě obrovský skok v kariéře, jdu z posledního Žižkova do první Sparty," přiznal Vaclík na úterním zahájení zimní přípravy letenského celku. "Hned, jakmile jsem se o zájmu Sparty dozvěděl, byla to pro mě priorita číslo jedna," dodal.

Vaclík se letenskému celku upíše na čtyři a půl roku, v boji o post jedničky bude mít zatím hned čtyři konkurenty - podzimní jedničku Milana Švengera, Daniela Zítku, Slováka Luboše Kamenára a Lukáše Zicha. "Zatím jsme se akorát pozdravili v kabině, na víc nebyl čas," prohlásil. Talentovaný brankář už měl i krátké pohovory s generálním sportovním manažerem Jaroslavem Hřebíkem a prvním trenérem Martinem Haškem. "Mám z toho velmi dobrý pocit," uvedl.

Dvaadvacetiletý gólman chce ve Spartě ještě vylepšit své schopnosti. "Vím, že ve Spartě se budu muset učit spoustu nových věcí. Pan Hřebík mi říkal, že ode mě bude chtít víc konstruktivní rozehrávky. Pozice brankáře ve Spartě je složitá i v tom, že v zápase nemá třeba tolik práce jako v menším klubu, ale ve dvou třech situacích během utkání nesmí zaváhat," vysvětloval Tomáš Vaclík, který sledoval jednání o možném přestup z povzdálí.

"Po jednáních s De Graafschapem jsem už byl poučený, takže jsem ani moc neplánoval, co bude. Nechával jsem všechno na mé agentuře Nehoda Sport, byl jsem doma a čekal, jak to dopadne. Všichni kolem se ptali, jak to se Spartou je, mně spíš bylo nepříjemné, že jsem ani nevěděl, co na to pořád říkat," usmíval se Vaclík, jenž svým rozhodnutím odejít do Sparty potěšil celou rodinu, nejvíce však svého bratra. "Brácha je sparťan odmalička, takže je nadšený. Prý se sem přestěhuje. Od těch nejbližších mám jen pozitivní reakce. Jen někteří kamarádi prý říkali mému tátovi, že ho už nevezmou na pivo," uzavřel Vaclík s úsměvem ve tváři.