Šmicer se rozpovídal o NHL a NBA

iž počtvrté je manažer reprezentace Vladimír Šmicer v USA, ale poprvé se zodpovědností za druhé. Zvlášť rád se vrací právě do New Yorku, který ho ale více než vyhlášenými mrakodrapy a různými pamětihodnostmi láká bohatými možnostmi nákupů. Do centra města se vydá v neděli, kdy budou mít fotbalisté po sobotním duelu s Tureckem jediný volný den během týdenního pobytu.

Poprvé se Šmicer do New Yorku podíval před šesti lety, ale to si návštěvu příliš neužil. "Přiletěli jsme s Liverpoolem, já byl zraněný a hned po příletu se odpojil a letěl do Vailu, kde mě čekala operace. Při zpáteční cestě jsem se znovu jen připojil," vzpomínal na první cestu za oceán, při které měl úplně jiné starosti.

Mnohem více si užil další dvě cesty za oceán. Ta první před dvěma lety byla ryze sportovní. "Splnili jsme si sen s Ivanem Haškem. Moc jsme chtěli vidět NHL a Jardu Jágra v akci. Povedlo se - viděli jsme zápasy New York Rangers v Madison Square Garden, pak nám ještě sehnal Patrik Eliáš lístky na New Yersey."

S Jágrem si návštěvu užili. "Ukázal nám i tréninkové centrum, které mají společně s basketbalisty a leží mimo město. Také Patrik nás pořádně provedl, bylo to fajn," řekl Šmicer.

Jeden sportovní zážitek mu však utkvěl možná ještě více, i když spíše v negativním slova smyslu. "Šli jsme na basket na NBA a bylo to divný. Knicks hráli doma proti Indianě a prohrávali o dvacet bodů. My se těšili, že v závěru ještě budou bojovat a začne drama, ale hosté se už dlouho před koncem jen plácali a objímali, zatímco domácí fanoušci své borce vypískali. V mžiku byly místo patnácti tisíc diváků v ochozech jen asi dvě tisícovky," kroutil ještě dnes hlavou nad podivným závěrem.

Lístky na basket tehdy sháněli na poslední chvíli. "Normální cena byla 400 dolarů, ale za to nám to nestálo. Zkusili jsme proto překupníky před halou. A jeden z nich měl lístky v hodnotě 120 dolarů a prodával je za polovic. My na to: 'To bude nějaká levá, na to neskočíme'. Ale on šel nakonec s námi a seděl vedle nás. Krásný místa jsme měli," vyprávěl Šmicer.

Naposledy vyrazil do New Yorku loni v prosinci v ligové přestávce. Spolucestující mu dělali slávističtí spoluhráči Jaroslav Černý, David Kalivoda a Ladislav Volešák. "To už jsem trochu machroval a dělal jim průvodce, ale na památky stejně nedošlo. Jeli jsme metrem, což tedy bylo trochu dobrodružný, ale neztratili jsme se. Jeli jsme i do velkého outletu padesát minut za New York a nákupy strávili celý den. Aby ne, ty ceny se s Evropou nedají srovnat," uvedl další důvod, proč mnozí Evropané rádi za moře jezdí.

Sochu svobody a další zajímavá místa ale třeba dodnes neviděl. "Jeli jsme se podívat na místo, kde bývala dvojčata, ale třeba Sochu Svobody jsem dosud neviděl. Na Broadwayi ale přece jen s kumpány vyrazil do muzea s artefakty ze známých filmů."

Ale město ho ohromilo, asi jako každého, kdo v něm byl poprvé. "Manhattan a mrakodrapy, to je fajn vidět. Ale patří k tomu také mraky lidí, jejich bezprostřednost a nevázanost, kterou poznáte i na oblečení. Sedíte na baru, přitočí se k vám zcela cizí člověk a vypráví si, jako by vás znal odjakživa," vybaví si Šmicer hlavní dojem z amerických návštěv.