Hlasatel ho poslal ze hřiště. Marek Čech však chytil penaltu...

Spolu s Milanem Barošem byl hrdinou remízového utkání s Dánskem. Než útočník Aston Villy vyrovnal skóre na 1:1, chytil brankář Marek Čech soupeři penaltu. V té době přitom na hřišti ani nebyl – alespoň podle hlasatele na stadionu Sparty, který o přestávce oznámil, že český tým gólmany vystřídal a na hřišti je náhradník Martin Lejsal. "Ale já tam byl!" usmála se opora Slovanu, která v zápase nahradila svého jmenovce Petra.

Byl to kuriózní moment. Zatímco se Marek Čech rozcvičoval a čekal, až začne druhý poločas, z ampliónů se ozvalo, že spolu s dalšími třemi hráči přišel na hřiště i narychlo povolaný brankář z Brna. Až do konce utkání se pak hlasatel neopravil. "Všiml jsem si toho," povídal po zápase Čech. "Nevím, jestli nedostal nějakou špatnou informaci... Prostě jsem tam byl," pokračoval. Přitom mu už dopředu trenér Karel Brückner oznámil, že odchytá devadesát minut. "Střídání se neplánovalo, věděl jsem, že budu chytat celý zápas," přitakal.

Pro gólmana Slovanu to byla opravdu nevšední premiéra v národním týmu. Kvůli zranění Petra Čecha z londýnské Chelsea měl svést boj o post jedničky se sparťanem Jaromírem Blažkem. Jenže toho vyřadily problémy se svalem. Tím se Čechova šance zvětšila, i když k týmu dorazil dodatečně povolaný Antonín Kinský, jenž shodou okolností s libereckým Slovanem též získal titul.

Jenže ani on nakonec nastoupit nemohl, a tak se na poslední chvíli po boku Čecha objevil třetí muž – brněnský Martin Lejsal. Až to vypadalo, že Marek Čech své rivaly očaroval. "Nesleduju to, jestli konkurenti odpadají. Byl bych nejradši, kdyby kluci byli zdraví, nikomu zranění nepřeju," povídal vážně. "Ale k fotbalu patří, takže to dopadlo tak, že jsem hrál já," dodal.

A odvedl výbornou práci. Předvedl několik jistých zákroků, za jediný gól, který inkasoval, nemohl. "Vždycky se dá něco dělat, ale nejsem si vědom toho, že bych provedl něco špatně. Ten hráč na to měl celkem dost času a zamířil přesně. V ten moment to bylo hodně těžké," vzpomínal na úspěch Petera Lövenkrandse.

[obrazek id="4571" zarovnani="vpravo"]Nutno říct, že obránci nechali posledního muže na hřišti vyniknout jako málokdy. Zvlášť ve druhém poločase se na Čecha valily smrtící brejky. Rozehnal a spol. ho nechali na holičkách i těsně před koncem, kdy musel v šestnáctce zastavit faulem Mikkela Thygesena. "Penalta byla. V tu danou chvíli už jsem jinou možnost neměl, tak jsem tam nechal ruku nebo loket a on mi přesto přeletěl," popisoval Čech svůj zákrok, za který viděl žlutou kartu. Byla by to velká smůla, kdyby byl vyloučen. "To by byl takový dvojitý trest: penalta a zároveň ještě vyloučení. Nevím, jestli tam někdo z kluků ještě nedobíhal. Já jsem si to nějak neuvědomoval, jestli mi dá červenou nebo ne. Kdyby mi ji dal, šup a byl bych už v kabině," vracel se k dramatickému okamžiku.

Vzápětí zachránil celý tým podruhé. Daniel Jensen se rozběhl, ale Čech vystihl směr jeho střely a míč vyrazil. "Trošku jsem měl štěstí, to gólman u penalty určitě potřebuje," tvrdil Čech skromně. "Kdybych zůstal stát, tak bych střelu asi neměl, ale trošku jsem šel dopředu. Ale ne tak hodně, aby to nepřečetl. Kdyby se trochu díval, poslal by mě na opačnou stranu," analyzoval zpětně situaci. Při následné dorážce naštěstí balon přeletěl břevno. "Mohl jsem se akorát modlit, ten hráč to měl nalité. Naštěstí byl tísněný a šel trochu z úhlu, díky tomu překopl bránu," vybavoval si Čech. "Myslel jsem si, že to bude gól," přiznal...

Nestalo se – a Baroš z akce, kterou Čech založil, nečekaně vstřelil vyrovnávací gól. "To byla hezká tečka, alespoň jsme dokázali srovnat. Výsledek je samozřejmě jiný, než kdybychom 0:2 prohráli," ulevilo se libereckému gólmanovi.

Skóre tak bylo lichotivější i pro něj. Byla to skvělá premiéra v národním dresu. Jenže Čech je zvláštní patron, když mluví po zápase, neusměje se, skoro se kaboní. "Já bych neřekl, že to byla skvělá premiéra," odmítal chválu. "Myslím, že kdybychom vyhráli, určitě by to pro mě bylo lepší," odtušil.

Přesto neporušil zavedený zákon: Čech v bráně, to je jistota...

[ 16.11.2006 - Štěpán Filípek | Foto: ČTK ]