Proč někdo koupí Slavii? Prostě proto!

[tag]KOMENTÁŘ[/tag] „Slavia je prý na prodej! Proč by ji ovšem někdo kupoval?,“ zeptal se v těchto dnech ve „svých“ novinách fotbalový komentátor a zástupce šéfredaktoru deníku Sport Štěpán Filípek.

Přiznám se, že čtu články a názory Štěpána Filípka rád. Ať už dříve v Hattricku, MfDnes nebo nyní ve Sportu. Mají hlavu a patu, jsou zasvěcené, jdou k jádru věci. Odpověď na otázku, kterou si dal ve svém posledním komentáři do titulku, je však vcelku jednoduchá. V podstatě si na ni Filípek ve svém článku odpovídá sám:

„Kdo by současnou Slavii chtěl? A co by z toho měl? Normální racionálně uvažující byznysmen, jenž chce vydělávat, nic. Zvlášť v dnešní době a zvlášť ve fotbale. Leda že by byl zároveň fanda jako sparťanský boss Daniel Křetínský. Anebo je tu třetí možnost: O tým ani tak nejde, jako o nějakou „přidanou hodnotu“, která je ve skutečnosti to hlavní. Nějaké zlaté vejce, na němž sedí pocuchaná slepice natřená na červeno a bílo, jíž odpadává jedno pírko za druhým. Jsou to pozemky u stadionu? Nebo něco jiného? Jen tak pro radost si teď Slavii asi nikdo nekoupí,“ míní Filípek.

Ano, zájemce musí být fanda, třeba jako sparťan Daniel Křetínský. Ale i ten podle zasvěcených zdrojů financuje Spartu především díky pozemkům pod Letnou. „Až se tenhle způsob vyčerpá, tak může nastat problém,“ říká informovaný zdroj. V českém fotbale po Listopadu 1989 šlo byznysmenům ve většině případů o pozemky, na nichž stojí stadiony, a o fandovství. Nebo o kombinaci těchto dvou věcí.

Dluhy všude na světě

Jinak profesionální fotbal, až na výjimky, které potvrzují pravidlo, je všude na světě požíračem velkých peněz. I tolik obdivované kluby anglické Premier League, kde se podle českých měřítek a médií dělá fotbal na vysoce profesionální úrovni, mají obrovské dluhy. Už před časem to přiznával šéf tamní Fotbalové asociace (FA) Lord Triesman. „Kluby dluží přes tři miliardy liber a celosvětová bankovní krize by mohla zapříčinit krach některých týmů,“ uvedl Triesman. Podle dostupných informací se celá třetina celkové dlužné částky týkala londýnské Chelsea, Manchesteru United a Liverpoolu.

Ruský majitel Chelsea Roman Abramovič musí svůj klub dotovat dalšími a dalšími financemi, aby se dluhy nešplhaly do závratných výšin. Hodně drahá hračka, která mu má konečně vyhrát Ligu mistrů, což se jí přes všechny tyhle astronomické sumy, co už spolykala, dosud ještě nepodařilo. Jednoho dne se může stát, že Abramoviče hračka jménem Chelsea omrzí a pošle ji k vodě. Ostatně svůj byznys začínal prodejem bakelitových dětských kachniček...

Jinak anglická fotbalová asociace FA patří mezi nejvíce zadlužené fotbalové organizace na světě a situace se nelepší ani po přílivu bohatých podnikatelů z Asie či Afriky. Jednotliví obchodníci nejsou navíc podle Triesmana dostatečně prověřováni a někteří mají dostatek finančních problémů i mimo anglickou Premier League. Snad jen londýnský Arsenal drží své dluhy na uzdě. Jenže ten také nic pořádného v poslední době nevyhrává...

Ovšem podobné je to i jinde, třeba ve Španělsku, Barcelona či Real Madrid si musejí brát nové a nové úvěry, aby splatili ty staré. V živě paměti ještě je, jak Real prodával své pozemky madridské radnici za velmi podivně vysokou, několikanásobně přemrštěnou cenu, aby smazal svůj neskutečně obří dluh. Kritici byli umlčeni, protože Real je Real. Ale s vyrovnaným hospodařením či rozpočty a rozumným podnikáním to nemá nic společného.

Takže, proč by si někdo kupoval Slavii? Prostě proto! Aby se měl čím bavit, čím se vytahovat, čím zaujmout kamarády, jak si ve svém VIP klubu zvýšit prestiž. A aby mu tak šly lépe jiné obchody. A třeba se, pokud to půjde, přes fotbal dostat blíže i k nějakým těm pozemkům.